1910 – 1953
Požární sbor v Drslavicích byl založen v roce 1910.
Kronika hasičů
Na ustavující valné hromadě konané dne 16. ledna 1910, vstoupilo do sboru dobrovolných hasičů, celkem 13 členů zakládajících s vkladem 10 K, 5 přispívajících s vkladem 2 K a 14 činných, tedy celkem 32 členů.
Starostou sboru byl zvolen pan Eugenius FORMÁNEK, přísedícími pak Václav VÍT, František ČÍŽEK, Petr KUNEŠ a Tomáš VÁGNER. Náhradníci Josef KARLÍK a František JÍLEK. Ještě téhož dne, 16. ledna 1910 byli na první výborové schůzi zvoleni Tomáš Vágner jednatelem a Václav Vít pokladníkem sboru.
29. května 1910 byl zvolen velitel sboru Antonín KOUDEL, podvelitel František ČÍŽEK a přehližitelé účtů Josef WEINFURTER, Jan JANČA a Jan HRABÍK.
V průběhu roku 1910 byla zakoupena výzbroj pro 10 členů a první ruční stříkačka, která potom provázela sbor až do roku 1953. Činnost sboru pokračovala s přestávkou v době první světové války v letech 1914-1918.
Práce sboru opět začala v roce 1919 tj. po skončení první světové války a ustavení Československé republiky.Tohoto okamžiku se nedožil zakládající člen sboru a první jednatel Tomáš VÁGNER, řídící učitel školy ve Věckovicích, který zemřel v roce 1917.
V roce 1921 se odstěhoval i první starosta sboru Eugen FORMÁNEK, hospodářský správce statku hraběte Černína v Drslavicích. Za něho byl zvolen František ČÍŽEK.
Tak se postupně měnilo složení sboru i jeho výboru. Až přišly osudné dny let 1938-1939, kdy byla činnost sboru značně omezena a od roku 1943 ustala úplně. V těchto letech byli členové sboru nuceni vykonávat denní i noční hlídky a bylo po nich vyžadováno, aby zastupovali četnictvo. Teprve po osvobození v roce 1945 se sbor opět ujal své práce a doplnil své řady o mladé členy.
1953 – 1987
V roce 1953 dosloužila (byla neuváženě rozbita a vyhozena) první ruční hasičská stříkačka, a sboru byla přidělena starší motorová stříkačka z Bezděkova. Byla to stříkačka PS-12 z roku 1937 (od firmy Stratílek, z Vysokého Mýta). Prvním strojmistrem byl František ZDENĚK.
V těchto letech činnost sboru byla někdy více, někdy méně úspěšná a pokračovala až do dnešních let. Je třeba připomenout, že v tomto období měl sbor i svoje smíšené žákovské družstvo.
V roce 1975 bylo z popudu MO ČSPO přikročeno k rekonstrukci zdevastovaného domku, tzv. „Ševcovny „. Místní národní výbor v Tupadlech, tento objekt vykoupil a MO ČSPO spolu s občany, jej přestavěl na novou požární zbrojnici a klubovnu s příslušenstvím. Klubovna byla využívána i ostatními organizacemi NF.
Při příležitosti slavnostního otevření se konala v roce 1975 okrsková soutěž, ve které náš sbor zvítězil. Při této slavnosti byla v souvislosti s výstavbou klubovny oceněna celá řada členů MO SPO čestným uznáním. (připomeňme alespoň několik z nich: Václav SUCHÝ- dlouholetý předseda MO, Josef HNOJSKÝ, Karel VLASÁK st.,František SCHRÖPFFER a další)
1988
Podle kronikáře pana Jaroslava Rajšla začal rok 1988 poměrně nízkými teplotami, a tak jako v minulých letech sněhu bylo málo. Celý rok byl mimořádně suchý a navíc v letních měsících panovala až tropická vedra. Krásné teplé počasí pokračovalo i na podzim a ani závěr roku nepřinesl vláhu v podobě sněhu. V naší ZO SPO se začal projevovat problém spojený s vysokým věkem našich členů. Ze 30 členů jich bylo 14 starších 60-ti let.
Dne 12.12. 1988 se konal požárnický ples. Stejně jako v letech minulých, se ples vydařil, ale zvláštní finanční přínos pro ZO nebyl. Kromě sběru železného šrotu, to byl vlastně jediný zdroj příjmu. Bohužel po odečtení všech poplatků jsme rádi, že jsme alespoň neprodělali. Přitom je to jediná kulturní akce v obci.
Dne 7.3. 1988 zemřel náš člen Karel VLASÁK ml., ve věku necelých 43 let. Rozloučili jsme se v obřadní síni klatovského krematoria.
Dne 14.9. 1988 zemřel místopředseda ZO SPO Václav VÍT. Doprovodili jsme ho na poslední cestě na hřbitov v Poleni dne 20.9. 1988.
Poslední událostí tohoto roku byla výroční členská schůze. Konala se 10.12. 1988. Po zprávách jednotlivých funkcionářů, kdy jsme se m.j. dozvěděli i o umístění našeho družstva na 7. místě v okrskové soutěži dne 2.7. 1988, byly předány věrnostní medaile těmto členům: Karlovi BALÁKOVI za 30 let, Josefovi REJCHOVI za 20 let, Antonínovi RENDLOVI za 20 let a za 10 let obdrželi medaili František JANČA, Karel KUBÁT, Josef KACEROVSKÝ st., Josef KACEROVSKÝ ml., Josef PÍSAŘÍK, Jaroslav RAJŠL a Josef TĚTEK.
1989
Závěr loňského roku a začátek roku 1989 byl ve znamení důležitých politických událostí. (28.10.1988 rozehnána manifestace k 70. výročí československé republiky, 16.ledna 1989, při příležitosti 20.výročí upálení Jana Palacha zatýkala bezpečnost účastníky manifestace atd.)
19. ledna 1989 zemřel pan Karel RUBÁŠ st., dlouholetý velitel našeho sboru, později jednatel. Byla to pro sbor velká ztráta, protože jsme v něm ztratili nejen obětavého hasiče, ale i dobrého kamaráda. Rozloučili jsme se s ním v klatovském krematoriu dne 26.1. 1989.
Závěr tohoto roku pokračoval ve znamení významných politických událostí. Začalo to 17. listopadem, Mezinárodním dnem studenstva. Státní bezpečnost zneužila pokojnou manifestaci a brutálně proti studentům a občanům zasáhla. Situace vyvrcholila vyhlášením generální stávky (30. listopadu), KSČ se vzdala své vedoucí pozice ve státě, odstoupení generálního tajemníka KSČ a rezignací presidenta republiky Gustáva Husáka. Občanské hnutí navrhlo na funkci presidenta spisovatele Václava Havla a ten byl 30. prosince 1989 zvolen presidentem republiky.
Za této situace proběhla dne 9.12. 1989 výroční schůze. Po zprávě o činnosti a doplňovacích volbách se pak diskuse zaměřila především na politickou situaci. V tomto roce obsadilo naše družstvo na okrskové soutěži v Bezděkově pěkné 3. místo.
1990
Začátek roku byl stále ve znamení politických změn ve společnosti. (nová vláda a parlament, vyhlášení svobodných voleb (8.-9. června), vznik 23 politických stran a hnutí atd)
Sbor dobrovolných hasičů mezitím v poklidu uspořádal dne 27.1. 1990 hasičský bál. Bál se vydařil a přinesl i slušný finanční zisk.
Dne 2.června se konala okrsková soutěž v Korytech, kde naše družstvo obsadilo 4. místo.
d o p l ň u j e s e . . .